|
|
Role výchovy v překonávání osamělosti
Moravčíková, Ivana ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Práce se zabývá výchovou ve smyslu dialogického vztahu mezi vychovatelem a vychovávaným. Věnuje se charakteru tohoto vztahu a zabývá se jeho vlivem na pocity osamělosti. Práce vychází z textů personalistických filosofů (M. Buber, G. Marcel, E. Levinas, K. Vrána) a zajímá se nejen o to, jak na dialogický vztah nahlíží, co se týká jeho podstaty, ale především se zaměřuje na to, co zapříčiňuje jeho naplnění anebo uvržení do osamělosti. Ukazuje se, že mezi naplňujícími vztahy a osamělostí existuje nepřímá úměra, zároveň je ale důležité zjištění, že určitá míra naší osamělosti je přirozená a je tak docela nemožné ji odstranit. Každému z vybraných filosofů této práce je věnována jedna kapitola, v níž je představen z hlediska biografického a následně je věnováno místo jeho filosofii. Zároveň se v celé této práci projevuje snaha najít pro personalistickou filosofii cestu, která by směřovala k procesu výchovy, příp. až do školního prostředí.
|
|
|
Etika Emmanuela Lévinase
HUŠEK, Jakub
Práce nese název Etika Emmanuela Lévinase a jejím cílem je vyložit etickou koncepci tohoto originálního francouzského filosofa. V rámci práce je nejprve poukázáno na důležité vlivy, které měly význam pro Lévinasovo filosofické dílo. Další část práce pojednává o dialogickém personalismu jakožto filosofickém směru, do kterého je Lévinas nejčastěji řazen. Třetí, nejdůležitější část se zabývá motivy, které vedly Lévinase k rozpracování svých etických tezí, a následně jsou zpracovávány dílčí části těchto tezí. Ukazuje se, že základním aspektem jeho teorie je sociální vztah Já s Druhým, přes který vede cesta k transcendenci. Lévinasova koncepce je považována za etický obrat ve filosofii a je možné ji považovat za návrat zpět k člověku. Správně pojímanou etiku, založenou na vztahu, považuje Lévinas za "prima philosophia".
|
|
|
Vztah etiky a víry u Sørena Kierkegaarda a Emmanuela Lévinase
Šolarová, Anna ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Vztah etiky a víry u Srena Kierkegaarda a Emmanuela Lévinase" se zabývá vztahem jedince k druhým lidem a jeho vztahem k Bohu či transcendenci. Práce se zaměřuje na vzájemnou provázanost těchto dvou vztahu a na jejich existenciální význam pro jedince, který nenachází sebe-porozumění a sebe-uskutečnění v temporalitě a konečnosti světa. Kierkegaard a Lévinas vnímají odlišně vzájemné postavení etiky a víry, pro Kierkegaarda je etika podřazená absolutnímu nároku víry, pro Lévinase je sama absolutní autoritou. Problematickým bodem je zejména Kierkegaardova "teleologická suspenzace etiky", kterou Lévinas odmítá jako nemorální. Konfrontace jejich odlišného pojetí zároveň odhaluje radu analogií a společných motivu, které jsou v práci detailněji rozebrány. Oba myslitelé se staví proti všezahrnujícím konceptům západního myšlení a zdůrazňují důležitost vztahu k transcendenci, která jedince odkazuje k vyšší realitě a vyvazuje ho ze svazující sobeckosti jeho existence. Práce uvádí i Lévinasovy argumenty proti Kierkegaardove filosofii a naznačuje, jak by mohl dánský filosof odpovědět na tuto kritiku. Opakujícím se motivem je i souvislost mezi povinností (etickou či náboženskou) a osobní svobodou, které oba myslitelé vnímají jako úzce spjaté. V závěru práce je rozebrána důležitost lásky pro naplnění...
|
|
|
Téma zla a morálního zájmu v románech George Orwella A Clergyman´s Daughter, Animal Farm a Nineteen Eighty-Four
ŤUPA, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou zásadních literárních děl anglického spisovatele George Orwella a sleduje souvislosti mezi filosofickou koncepcí francouzského filosofa Emmanuela Lévinase a zásadními východisky Orwellova díla. Práce se zabývá tématikou společenského zla ve všech jeho podstatných aspektech. Zkoumá příčiny některých historických událostí a hledá odpověď, proč je zlo v lidské společnosti stále latentně přítomné a může kdykoli v různých formách fungování společnosti ohrožovat. Práce konkrétně sleduje prvky jako demagogie, psychický a fyzický teror vůči lidskému jedinci v určitých fázích diktatur všech druhů. V závěru se autor pokusí na základě znalostí Orwellových děl a základních východisek Lévinasovy teorie stanovit určitá pravidla, která by měla být respektována při správném fungování společenského systému a jejich porušení může vést k různým diktaturám, fašistickým a jiným nacionalistickým úchylkám.
|
|
|
Pohled Jeana Améryho a Emmanuela Lévinase na smrt a umírání
CHALOUPKOVÁ, Ivana
Práce pojednává o myšlenkách Jeana Améryho a Emmanuela Lévinase, které se týkají především smrti a umírání. Zaměřuje se ale také na existenci člověka. Zabývá se pojmy času, stárnutí, postoji ke společnosti a ke světu, odpovědností a svobodou. Jejím cílem je myšlenky mezi sebou porovnat, najít souvislosti, vzájemné shody a odlišnosti. Do práce jsou vkládány i vlastní postřehy a postoje k myšlenkám obou autorů. Jejich účelem je vzbudit u čtenáře neklid a aktivitu a navést ho na další cesty k zamyšlení. Práce ukazuje, že postoje Améryho a Lévinase jsou spíše odlišné, ale nestojí přímo proti sobě. Lévinasova filosofie je spíše pozitivní, Améryho negativní. Améry také není jen filosofem sebevraždy, za kterého bývá často považován, ale zabývá se také životem jako takovým.
|
|
|
Filosofická interpretace děl Marca Chagalla
JINDRÁKOVÁ, Edita
Práce se zabývá interpretací života a děl Marca Chagalla, židovského malíře 20. století. Cílem práce je poukázat na symbolické motivy jeho děl a ty pak v závěru práce interpretovat na vybraných dílech. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována malířově životu a jeho židovskému původu, který měl podstatný vliv na charakter jeho děl. Druhá část se věnuje významu symbolů v umění i v náboženství obecně. Třetí část porovnává Chagallova sdělení s dvěmi židovskými filosofy dialogu: E. Lévinasem a F. Rosenzweigem. V této části práce je také rozebrán přínos umělce celkově a estetické vnímání jednotlivce. Ve čtvrté části práce jsou interpretována vybraná Chagallova díla s náboženským či filosofickým přesahem. V práci se po celou dobu vychází z předpokladu, že umění je schopné předávat myšlenky a interpretovat svět kolem nás.
|
host ::
RSS.